Výprava po tábořištích

25. – 28. 9.
Navštívili jsme další z našich tábořišť, které bylo u Mysliboře. Navzdory předpovědi počasí nám svítilo slunce a tak jsme navštívili i ojedinělou křížovou cestu u Mysliboře, hrad Roštejn, vykoupali se v zatopeném lomu u Řídelova, kochali se výhledy z Míchovy skály, sbírali a grilovali houby.
V pondělí jsme ještě stihli navštívit psí hřbitov v Horních Dubenkách, kraji skřítka Kryšpína.
Celkem se nás zúčastnilo 11.

Do lesů u Řevničova

6. – 7. 6. Z V Řevničově pršelo a tak obědváme v nádražní čekárně. Za drobného mrholení jdeme pod Louštín a přes Kluk k mostům přes železnici. Ta se tady skvěle klikatí. Ondra, Martin, Market i Julka se baví pliváním na vlaky.
Martinovi začínají padat kalhoty a tak za obecného veselí dorazíme k Merklovu prameni. Prozkoumáme podzemní prostory a schováme se pod přístřešek.
Klidně si může pršet, my jsme v suchu a hrajeme “Kdo to byl?” Když přestane pršet, postavíme i stany, Martin s Julkou uvaří večeři a zbytek dne uděláme ohýnek na sušení a hrajeme stále hry.
V noci pršelo až do rána. Snídáme a balíme už bez deště. Jdeme do Lužné. Cestou potkáme ptáka, který to neubrzdil před plotem a zapasoval se do něj. V Lužné navštívíme muzeum i stihneme jízdu parním vlakem do Krupé a zpět.
Pak ještě Ondra s Market uvaří oběd a jedeme vlakem zase domů.

24 hodin na koloběžce

15. – 16.5.

Dobojováno – netradiční závod vyhráli Smraďoši15. května 2020
Neobvyklá doba přináší i neobvyklé nápady – a tak kvůli Mylunovu skuhrání nad odložením klasického závodu „24 hodin na koloběžce“ vznikla myšlenka na uspořádání mimořádného závodu v tradičním květnovém termínu v mezích, stanovených aktuálně platnými vládními opatřeními – tedy distančně, bez přímého setkání všech jezdců ve stejný čas na stejném místě. Stejný čas tedy zůstal, ale trasu si mohl každý jezdec vybrat vlastní, např. v okolí svého bydliště – a tak se závod „24 hodin na koloběžkách“ jel na nejrůznějších trasách po celé Praze i jejím okolí (z Vinohrad do Prokopského údolí, v Klánovickém lese, na Vyšehradě, večerní Prahou z Opatova do Vraného a noční ze Zahradního Města na Veleslavín, z probouzejícího se Veleslavína do Kralup nad Vltavou, v Kolovratech, Malešicích, na Střížkově, v Divoké Šárce, Průhonicích i Velkých Přílepech).Tuto netradiční výzvu přijaly dvě skautské stáje – Smraďoši z oddílu Poutníci a Wemena ze Skasapy, a jedna stáj rodinná – Židovice (to aby bylo komu udělit pomyslnou bronzovou medaili). Na počasí si nemohl nikdo stěžovat, bylo krásně slunečno a zároveň žádné vedro (jen noční jezdci by asi ocenili větší teplo, než lehce mrazivé 4°C), a tak se on-line zapisovací tabulka již od startu vesele plnila kolečky. Smraďoši si závod rozdělili do časových úseků, které rozepsali mezi jednotlivé jezdce, a jezdili nonstop; Wemena postupovala (s výjimkou noční pauzy) obdobně a Židovice jezdily v několika denních a jedné noční etapě podle nadšení a sil jezdců.Největší nasazení předvedli Smraďoši se svými nočními dálkovými jezdci Opičákem, Pajdákem a Karou, a po zásluze tedy při následném on-line vyhlašování výsledků formou videokonference obdrželi exkluzivní smrdící neputovní kuželku z dílny devítileté výtvarnice ze Židovic :-)Zážitky mnohých jezdců zůstaly zaznamenány také na dalších listech zapisovací tabulky a je možné si je přečíst i v ucelené formě pod výsledkovou listinou na níže uvedeném odkazu. Při vyhlášení výsledků pak zaznělo, že přestože si nikdo nepřeje opakování virové epidemie, tato forma závodění by se v budoucnu zopakovat mohla, zážitek to byl neobvyklý a zajímavý… tak uvidíme 😉

Tentokrát závod proběhl distančním způsobem, protože hygienická opatření ještě nedovolovala závod klasický. S pomocí oddílu Tuláci, se náš tým Wemena umístil na skvělém 2. místě!

Srub TO Šedý vous

1. – 3. 5. jsme vyrazili na srub TO Šedý vous u Bohdánkova. V klidu se nás tam vešlo 11 a vůbec nám nevadilo, že občas sprchlo.
Zkusili jsme hrát novou hru na “želvy” a naučili jsme se “macháčka”.
Přes Rašovské sedlo jsme došli k rozhledně Rašovce. Tam jsme oslavili Kubovy narozeniny a spěchali zpět do srubu, protože se blížil silný déšť.
Ten jsme využili u srubu a od přetékajícího sudu udělali pěknou říčku.

Oživlý středověk

Šestnáct se nás vrátilo do středověku v románsko-gotickém sklepení Staroměstské radnice . Kromě toho, že jsme si vyráběli tkanice, kožené náramky a razili pražské groše z dob Karla IV., vyzkoušeli jsme si spřádat len a ovčí vlnu. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého o barvení látek středověkými barvivy (víte, že nejlepší modrá se začíná vyrábět 4 týdenním kvasením chleba v lidské moči?), tkaní na karetkách, výrobě luků a vychytávek při jejich výrobě, o šití středověkých bot.