26. – 30. 10.: Stachelberg

Cestou do Žacléře jsme se stavili u Jičína na vrchu Veliš a prohlédli si sopouch bývalé sopky.
V Žacléři jsme se ubytovali v bývalém hostinci v Bobru. Krásný velký sál, velká kamna v kuchyni, biliárový sál, ping-pongový sál, dokonce i teplá voda a sprcha. Paráda.
Večer začíná Barče „stýskavá“.
Další den vyrazíme na Růžový palouček. Cestou Prokop vymyslí klouzačku na stohu slámy z válců. Prvně hrajeme finské kuželky „mölky“. Na večeři se staví i místňáci Pája a Vlasta. Po večeři Adrian nabíjí opičku. Nejlépe na žebřinách. Opička je strašně agresivní. Když se rozčílí, prská smůlu.
Také vyrazíme do Polska hledat legendární jeskyni, kde ďábel hrával s poláky karty.
Dostaneme se i na Stachelberg, kde máme privátní prohlídku areálu nad zemí i pod zemí. Adriana a Klárku to zmůže tak, že prohlídku nedokončí a když vyfárají, tak usnou.
Krtkovi se podaří zamknout auto s klíčky uvnitř vozu. Je teda čas na pouštění draků. Hezky tu fouká. Lukáš Tomko, místní elektrikář zručně auto odemkne a tak můžeme vyrazit domů na řízky s kaší, kterou dělá Hynek. Večer nás ještě navštíví Hvězdář.

Toto monumentální dílo nebylo dokončeno, protože jsme museli pohraničí odevzdat fašistickému Německu.